Příjezdové trasy do Puly

Jak se dostat autem z České republiky do chorvatské Puly?

Chorvatsko... Infomace pro motoristy Příjezdové trasy ... Příjezdové trasy do Puly
  • Trasa č. 1 (přes Záhřeb a Rijeku)
    Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Rijeka - Pula
    Alternativa: Rijeka - Matulji - Opatija - Lovran - Mošćenička Draga - Labin - Barban - Pula

  • Trasa č. 2 (přes Lublaň a Rijeku)
    Praha - České Budějovice - Linec - Salcburk - Villach - Lublaň - Postojna - Rijeka - Pula

  • Trasa č. 3 (přes Lublaň a západní Istrii)
    Praha - České Budějovice - Linec - Salcburk - Villach - Lublaň - Postojna - Koper - Pula

  • Trasa č. 4 (přes Maribor a Lublaň)
    Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Lublaň - Postojna - Rijeka - Pula
    Alternativa: Postojna - Koper - Buje - Baderna - Kanfanar - Pula



  • Trasa č. 1 (přes Záhřeb a Rijeku)

    Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Rijeka - Pula

    Bývala to jedna z nejčastěji používaných tras pro cesty do Puly (spolu s trasou č. 4), zejména pro turisty cestující z Moravy, ale v současné době ji značně prodražuje platba za slovinskou dálniční známku a za chorvatské dálnice. Při zakoupení slovinské dálniční známky je výhodné ujet co nejvíce kilometrů po slovinských dálnicích a na chorvatském území naopak, protože se platí za projeté dálniční úseky, což více odpovídá trase č. 4 přes Maribor a Lublaň. Není vhodná k cestám do letovisek v severní části západoistrijského pobřeží (aglomerace Umagu).

    Pro přechod z ČR do Rakouska (je nutná dálniční známka) se nejčastěji používá hraniční přechod Znojmo, odkud se pokračuje po silnici E59 směrem na Vídeň. Ve Stockerau (50 km za hranicemi) začíná dálnice (A22) do Vídně (Wien). Z Moravy bude výhodnější hraniční přechod v Mikulově, může však být rychlejší alternativou i pro cestu z Prahy. Z hranic se jede po silnici E461 přímo do Vídně. Průjezd Vídní po dálnici bývá rychlý, pokud zde nejsou uzávěrky či není dopravní špička. Po dálnici A2 (E59) se příjemně projede téměř celá rakouská část trasy (žádné poplatky se zde neplatí), ve Štýrském Hradci (Graz) se odbočí na dálnici A9 (ukazatele: Slowenien - Spielfeld), která vede rovinou až na bývalý rakousko-slovinský hraniční přechod Spielfeld/Šentilj.

    Doporučujeme koupit slovinskou dálniční známku (viz dálniční poplatky ve Slovinsku) již u rakouských čerpacích stanic nebo nejpozději na hranici, protože krátce za hraničním přechodem začíná ve Slovinsku dálnice A1 do Mariboru (Šentilj - Pesnica, 16 km). Krajina tohoto vinařského kraje je malebná, po pravé straně se táhnou kopce Pohorje, které jsou posledními výběžky Alp. V posledních letech býval průjezd Mariborem problematický, stejně tak silnice od Mariboru, která vede hustě osídlenou zemědělskou krajinou (nížina řeky Drávy) s mnoha vesnicemi. Situace se změnila v létě 2009, kdy byl otevřen východní obchvat Mariboru (Pesnica - Slivnica) a navazující dálniční úsek A4 z Mariboru k Ptuji (Slivnica - Draženci, 20 km). Po sjezdu z dálnice pak zbývá jen 10 km po staré silnici E59 k slovinsko-chorvatskému hraničnímu přechodu Gruškovje/Macelj. Po vstupu Chorvatska do Evropské unie se tu provádí jen pasová kontrola (viz Jaké změny přinese vstup Chorvatska do Evropské unie na hraničních přechodech?).

    Za hraničním přechodem Macelj začíná na chorvatské straně dálnice do Záhřebu (Trakošćan - Zaprešić). Mýtné v Chorvatsku se platí podle délky použitého úseku dálnice až při výjezdu (viz dálniční poplatky v Chorvatsku). Okolní krajina je kopcovitá, směrem k Záhřebu pak kopce ustupují. Po levé straně je vidět vzdálenější masív Ivančica dosahující přes 1000 m a následuje stejně vysoká Medvednica, která je oblíbeným výletním cílem obyvatel Záhřebu. Před Záhřebem, v Zaprešići, se sjíždí z dálnice a hlavní město se objíždí po dálničním obchvatu. Na jihozápadě je velké odpočívadlo s názvem "Plitvice" - Lučko (název je trochu matoucí) s velkým parkovištěm, restaurací, velkými WC a umývárnou uvnitř, hotelem, kempem, benzínovou pumpou atd., sloužící jako častá zastávka při cestě k moři. Opět se najíždí na dálnici (Lučko) a cesta pokračuje přes Karlovac, Bosiljevo (kde se odděluje dálnice do Splitu), dále hornatým horským pásmem Gorski kotar, odkud pak dálnice pozvolna klesá k moři, do Rijeky.

    Pokud nespěcháte, horská střediska Gorského kotaru v těsné blízkosti dálnice stojí za návštěvu (např. Delnice, Lokve s Lokvarským jezerem, Gornje Jelenje či Platak). Přiroda je tu nádherná, výletních cílů mnoho (viz Gorski kotar).

    Rijeka se objíždí po obchvatu, který vede nad městem , mj. několika tunely. Přes Matulji pokračuje cesta směrem na tunel Učka. Silnice pro motorová vozidla stoupá zpočátku po úbočí pohoří Učka nad letoviskem Opatija k ústí tunelu. Tunel je dlouhý 5062 m a jeho průjezd se platí (dálniční poplatky v Chorvatsku). Po této kvalitní rychlostní komunikaci, která tvoří pravé rameno budoucí istrijské dálniční soustavy, tzv. istrijského ypsilonu, se pokračuje vnitrozemím Istrie kolem starobylého městečka Pazin až k dálniční křižovatce Kanfanar, kde se napojuje na dálnici Umag - Pula, veducí od slovinských hranic na severu až do Puly na jihu (viz aktualita: Otevřeno dalších 50 km placené dálnice v Istrii). Úsek Kanfanar - Pula je zpoplatněn (dálniční poplatky v Chorvatsku).

    Alternativa k trase č. 1
    Rijeka - Matulji - Opatija - Lovran - Mošćenička Draga - Labin - Barban - Pula.
    Celkem 90 km.


    Tato alternativa je určena pro ty, kteří příliš nespěchají a chtějí poznat východní pobřeží Istrie, zejména malebnou Kvarnerskou riviéru a starobylá městečka cestou do Puly.

    Ze základní trasy je třeba odbočit v Matulji (za Rijekou). Odtud cesta směřuje do nejznámějšího letoviska Kvarnerské riviéry, Opatija. Po pravé straně se zvedá zalesněné pohoří Učka, na jehož úpatí leží další letoviska Kvarnerské riviéry. Poměrně úzká silnice vede těsně podél moře, kopíruje pobřeží a vyrovnává se s terénem četnými zatáčkami. Následují letoviska: menší Ičići a Ika, tradiční Lovran, malebná Medveja a Mošćenička Draga s příjemnou zátokou. Za letoviskem Mošćenička Draga začíná silnice stoupat výše nad moře, četné zatáčky jsou nepřehledné (pěkné výhledy). Krásný pohled se otevírá z vyhlídkové plošiny před vstupem do starobylé obce Brseć, na moře a protilehlý ostrov Cres. Za obcí Brseć se míjí odbočka dolů k moři do přístavu Brestova, odkud vyplouvají trajekty na Cres (2,5 km). Vysoko nad mořem vede silnice s četnými zatáčkami až k ústí Plominského zálivu. Na krásném místě zde leží je motel Vidikovac, z jehož terasy je pěkný výhled.

    Cesta se dále vine nad severním břehem Plominského zálivu, jeho voda má zajímavou zelenomodrou barvu. Poměrně pustým vnitrozemím cesta pokračuje do Labinu, malebného městečka ležícího vysoko na kopci. Ze zvonice kostela krásné výhledy k severu na masív Učky, na letovisko Rabac hluboko dole u moře, na ostrov Cres a okolní moře. Z Labinu vede odbočka do oblíbeného letoviska Rabac. Po zalesněnými svazích silnice klesá serpentinami do hornického městečka Raša, pak do údolí řeky Raša. Přejede se most a cesta opět stoupá do starobylé obce Barban a odtud vede až do Puly mírně zvlněným, nepříliš zajímavým vnitrozemím.



    Trasa č. 2 (přes Lublaň a Rijeku)

    Praha - České Budějovice - Linec - Salcburk - Villach - Lublaň - Postojna - Rijeka - Pula

    Tato trasa je po přírodní stránce velmi atraktivní, neboť vede v Rakousku krásnými vysokohorskými partiemi Alp. Je zároveň nejdražší, protože průjezd tunely se musí platit (Taurský tunel a tunel pod Karavankami), další poplatky jsou na chorvatském území a za slovinskou dálniční známku. Není vhodná pro turisty cestující do letovisek v severní části západoistrijského pobřeží (aglomerace Umagu, případně Poreče) - těm je k dispozici alternativní trasa popsaná níže. Vhodná je zejména pro turisty cestující z Čech (bývalý hraniční přechod Dolní Dvořiště za Českými Budějovicemi). Některé úseky dálnice v Rakousku jsou dlouhodobě v rekonstrukci (např. na úseku Linec-Salcburk, dále i za Salcburkem), úsek dálnice Lublaň - Postojna je hodně zatížený. Nejproblematičtější je silniční úsek na slovinském území Postojna - Rupa (podrobněji u popisu trasy).

    Pro tuto trasu je nejvýhodnější překročit česko-rakouskou hranici bývalým hraničním přechodem Dolní Dvořiště (Wullowitz na straně rakouské). Je nutná dálniční známka. Za hranicemi následuje 40 km úsek jízdy po silnici E55 zvlněnou krajinou s množstvím obcí. Další 20 km úsek do Lince (Linz) vede již po dálnici (A7) a pokračuje se po ní přes celé Rakousko.

    Za Lincem se objevují vzdálené vrcholky Alp. Cestou do Salcburku (Salzburg) se míjí po levé straně nejníže položená jezera Solné komory (Salzkammergut) s překrásnou horskou scenérií nad nimi. Dálnice (A1) objíždí Salcburk (hrad je z dálnice vidět) a směřuje dále do hor (A10), projíždí četnými tunely, otevírají se stále nové výhledy. Tato dálnice se nazývá Taurská (Tauernautobahn) podle pohoří Taury, které překonává. Úsek s dvěma nejdelšími tunely pod Vysokými Taurami, a to Taurským tunelem (Tauerntunnel) a Katschbergským tunelem (Katchbergtunnel), je placený (poplatky v Rakousku, uvedeny i možnosti objezdu tunelů). Pak dálnice postupně klesá do Korutan. Za Villachem (A11)se projíždí placeným tunelem pod Karavankami do Slovinska (bývalý rakousko-slovinský hraniční přechod Rosenbach/Hrušica).

    Doporučujeme koupit slovinskou dálniční známku (viz dálniční poplatky ve Slovinsku) již u rakouských čerpacích stanic nebo nejpozději na hranici. Ve Slovinsku navazuje na tunel dálnice A2 do Lublaně, které už chybí jen krátké úseky. Po pravé straně se vypínají vrcholky vápencových Julských Alp, míjí se Bled s krásným jezerem a panoramatem těchto hor. Po levé straně jsou vidět Kamnické Alpy. Z Lublaně se pokračuje po dálnici A1 směrem na Koper až do Postojny se známými jeskyněmi (viz výlety: Slovinsko), kde je třeba z dálnice odbočit na silnici č. 6 vedoucí přes Ilirskou Bistrici k slovinsko-chorvatským hranicím Jelšane/Rupa. Tento úsek 62 km po úzké silnici je velice nepříjemný, plný zatáček, tvoří se tu kolony a dochází k zácpám. Po vstupu Chorvatska do Evropské unie se na hraničním přechodu provádí jen pasová kontrola (viz Jaké změny přinese vstup Chorvatska do Evropské unie na hraničních přechodech?).

    Od chorvatského hraničního přechodu Rupa je vybudována dálnice (dálniční poplatky v Chorvatsku, která klesá k moři do Rijeky (28 km). Před Rijekou je třeba v Matulji odbočit směrem na tunel Učka.

    Silnice pro motorová vozidla stoupá zpočátku po úbočí pohoří Učka nad letoviskem Opatija k ústí tunelu. Tunel je dlouhý 5062 m a jeho průjezd se platí (dálniční poplatky v Chorvatsku). Po této kvalitní rychlostní komunikaci, která tvoří pravé rameno budoucí istrijské dálniční soustavy, tzv. istrijského ypsilonu, se pokračuje vnitrozemím Istrie kolem starobylého městečka Pazin až k dálniční křižovatce Kanfanar, kde se napojuje na dálnici Umag - Pula, veducí od slovinských hranic na severu až do Puly na jihu (viz aktualita: Otevřeno dalších 50 km placené dálnice v Istrii). Úsek Kanfanar - Pula je zpoplatněn (dálniční poplatky v Chorvatsku).



    Trasa č. 3 (přes Lublaň a západní Istrii)

    Praha - České Budějovice - Linec - Salcburk - Villach - Lublaň - Postojna - Koper - Pula

    Tato trasa tvoří alternativu k trase č. 2: jsou shodné až do Postojny, kde tato trasa zamíří k západoistrijskému pobřeží. Je tedy určena zejména pro ty, kteří cestují do letovisek v severní části západoistrijského pobřeží (aglomerace Umagu, případně i Poreče). Tato trasa je po přírodní stránce velmi atraktivní, neboť vede v Rakousku krásnými vysokohorskými partiemi Alp. Je však dražší, protože průjezd alpskými tunely se musí platit (Taurský tunel a tunel pod Karavankami). Dalším výdajem je slovinská dálniční známka a nově dálniční poplatky na istrijské dálnici Umag - Pula. Vhodná je zejména pro turisty cestující z Čech (bývalý hraniční přechod Dolní Dvořiště za Českými Budějovicemi). Některé úseky dálnice v Rakousku jsou dlouhodobě v rekonstrukci (např. na úseku Linec-Salcburk, dále i za Salcburkem). Hodně zatížený je úsek dálnice Lublaň - Postojna. Cesta Istrijským poloostrovem se v posledních letech značně zrychlila.

    Pro tuto trasu je nejvýhodnější překročit česko-rakouskou hranici bývalým hraničním přechodem Dolní Dvořiště (Wullowitz na straně rakouské). Je nutná dálniční známka. Za hranicemi následuje 40 km úsek jízdy po silnici E55 zvlněnou krajinou s množstvím obcí. Další 20 km úsek do Lince (Linz) vede již po dálnici (A7) a pokračuje se po ní přes celé Rakousko.

    Za Lincem se objevují vzdálené vrcholky Alp. Cestou do Salcburku (Salzburg) se míjí po levé straně nejníže položená jezera Solné komory (Salzkammergut) s překrásnou horskou scenérií nad nimi. Dálnice (A1) objíždí Salcburk (hrad je z dálnice vidět) a směřuje dále do hor (A10), projíždí četnými tunely, otevírají se stále nové výhledy. Tato dálnice se nazývá Taurská (Tauernautobahn) podle pohoří Taury, které překonává. Úsek s dvěma nejdelšími tunely pod Vysokými Taurami, a to Taurským tunelem (Tauerntunnel) a Katschbergským tunelem (Katchbergtunnel), je placený (poplatky v Rakousku, uvedeny i možnosti objezdu tunelů). Pak dálnice postupně klesá do Korutan. Za Villachem (A11)se projíždí placeným tunelem pod Karavankami do Slovinska (bývalý rakousko-slovinský hraniční přechod Rosenbach/Hrušica).

    Doporučujeme koupit slovinskou dálniční známku (viz dálniční poplatky ve Slovinsku) již u rakouských čerpacích stanic nebo nejpozději na hranici. Ve Slovinsku navazuje na tunel dálnice A2 do Lublaně, které už chybí jen krátké úseky. Po pravé straně se vypínají vrcholky vápencových Julských Alp, míjí se Bled s krásným jezerem a panoramatem těchto hor. Po levé straně jsou vidět Kamnické Alpy. Z Lublaně se pokračuje po dálnici A1 přes Postojnu (známé jeskyně - viz výlety: Slovinsko) až do Koperu, slovinskému přímořskému městu s krásným historickým centrem (viz výlety: Slovinsko).

    Z Koperu cesta pokračuje po silnici, nejdříve stoupá a pak opět klesá k slovinsko-chorvatskému hraničnímu přechodu Dragonja/Kaštel. Po vstupu Chorvatska do Evropské unie se na hraničním přechodu provádí jen pasová kontrola (vizJaké změny přinese vstup Chorvatska do Evropské unie na hraničních přechodech?). Pár kilometrů za hranicemi, v dálničním uzlu Umag začíná dálnice do Puly, součást tzv. Istrijského ypsilonu (viz aktualita: Otevřeno dalších 50 km placené dálnice v Istrii). Dálnice Umag - Pula je zpoplatněna (dálniční poplatky v Chorvatsku) Na trase je několik dálničních exitů, z nichž se odbočuje do jednotlivých istrijských letovisek: Buje (pro Umag od jihu), Nova Vas (pro Novigrad), Višnjan (pro Poreč od severu), Baderna (pro Poreč od jihu), Medaki, Kanfanar (pro Rovinj), Vodnjan sever, Vodnjan jih a Pula. V Kanfanaru se připojuje rychlostní komunikace od Rijeky (pravé, východní rameno "istrijského ypsilonu"), která bude v nejbližších letech také přestavěna v plnohodnotnou dálnici.



    Trasa č. 4 (přes Maribor a Lublaň)

    Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Lublaň - Postojna - Rijeka - Pula

    Je to jedna z nejčastěji používaných tras pro cesty do Puly (spolu s trasou č. 1). Trasa se sice vyhýbá drahým tunelům v Alpách, ale platí se slovinská dálniční známka a nově dálniční poplatky na istrijské dálnici Umag - Pula. Základní trasa není určena turistům cestujícím do letovisek v severní části západoistrijského pobřeží (aglomerace Umagu, případně Poreče), ti mohou využít alternativu k této trase popsanou níže. Maximálně využívá dálnic, dálnice Lublaň - Postojna je však hodně zatížená. Na slovinsko-chorvatském hraničním přechodu Rupa se v sezóně tvoří fronty (je malý a nestíhá velký nápor turistů). Nejproblematičtější je silniční úsek na slovinském území Postojna - Rupa (podrobněji u popisu trasy). Trasa je výhodná pro turisty cestující z Moravy.

    Pro přechod z ČR do Rakouska (je nutná dálniční známka) se nejčastěji používá bývalý hraniční přechod Znojmo, odkud se pokračuje po silnici E59 směrem na Vídeň. Ve Stockerau (50 km za hranicemi) začíná dálnice (A22) do Vídně (Wien). Z Moravy bude výhodnější bývalý hraniční přechod v Mikulově, může však být rychlejší alternativou i pro cestu z Prahy. Z hranic se jede po silnici E461 přímo do Vídně. Průjezd Vídní po dálnici bývá rychlý, pokud zde nejsou uzávěrky. Po dálnici A2 (E59) se příjemně projede celá rakouská část trasy (žádné poplatky se zde neplatí), přes Štýrský Hradec (Graz) až na rakousko-slovinské hranice Spielfeld/Šentilj.

    Doporučujeme koupit slovinskou dálniční známku (viz dálniční poplatky ve Slovinsku) již u rakouských čerpacích stanic nebo nejpozději na hranici. Ve Slovinsku navazuje na tunel dálnice A2 do Lublaně, které už chybí jen krátké úseky. Po pravé straně se vypínají vrcholky vápencových Julských Alp, míjí se Bled s krásným jezerem a panoramatem těchto hor. Po levé straně jsou vidět Kamnické Alpy. Z Lublaně se pokračuje po dálnici A1 směrem na Koper až do Postojny se známými jeskyněmi (viz výlety: Slovinsko), kde je třeba z dálnice odbočit na silnici č. 6 vedoucí přes Ilirskou Bistrici k slovinsko-chorvatským hranicím Jelšane/Rupa. Tento úsek 62 km po úzké silnici je velice nepříjemný, plný zatáček, tvoří se tu kolony a dochází k zácpám. Po vstupu Chorvatska do Evropské unie se na hraničním přechodu provádí jen pasová kontrola (viz Jaké změny přinese vstup Chorvatska do Evropské unie na hraničních přechodech?).

    Od chorvatského hraničního přechodu Rupa je vybudována dálnice (dálniční poplatky v Chorvatsku, která klesá k moři do Rijeky (28 km). Před Rijekou je třeba v Matulji odbočit směrem na tunel Učka.

    Silnice pro motorová vozidla stoupá zpočátku po úbočí pohoří Učka nad letoviskem Opatija k ústí tunelu. Tunel je dlouhý 5062 m a jeho průjezd se platí (dálniční poplatky v Chorvatsku). Po této kvalitní rychlostní komunikaci, která tvoří pravé rameno budoucí istrijské dálniční soustavy, tzv. istrijského ypsilonu, se pokračuje vnitrozemím Istrie kolem starobylého městečka Pazin až k dálniční křižovatce Kanfanar, kde se napojuje na dálnici Umag - Pula, veducí od slovinských hranic na severu až do Puly na jihu (viz aktualita: Otevřeno dalších 50 km placené dálnice v Istrii). Úsek Kanfanar - Pula je zpoplatněn (dálniční poplatky v Chorvatsku).

    Alternativa k trase č. 4
    Postojna - Koper - Buje - Baderna - Kanfanar - Pula

    Je určena zejména pro turisty, kteří cestují do letovisek v severní části západoistrijského pobřeží - do letovisek poblíž Umagu a případně do Poreče a jeho okolí. Vyhýbá se nejproblematičtějšímu silničnímu úseku základní trasy: Postojna - Rupa. Cesta Istrijským poloostrovem se v posledních letech značně zrychlila.

    Z Postojny se pokračuje dál po dálnici (A1) až do Koperu, slovinskému přímořskému městu s krásným historickým centrem (viz výlety: Slovinsko).

    Z Koperu cesta pokračuje po silnici, nejdříve stoupá a pak opět klesá k slovinsko-chorvatskému hraničnímu přechodu Dragonja/Kaštel. Po vstupu Chorvatska do Evropské unie se na hraničním přechodu provádí jen pasová kontrola (viz Jaké změny přinese vstup Chorvatska do Evropské unie na hraničních přechodech?). Pár kilometrů za hranicemi, v dálničním uzlu Umag začíná dálnice do Puly, součást tzv. Istrijského ypsilonu (viz aktualita: Otevřeno dalších 50 km placené dálnice v Istrii). Dálnice Umag - Pula je zpoplatněna (dálniční poplatky v Chorvatsku) Na trase je několik dálničních exitů, z nichž se odbočuje do jednotlivých istrijských letovisek: Buje (pro Umag od jihu), Nova Vas (pro Novigrad), Višnjan (pro Poreč od severu), Baderna (pro Poreč od jihu), Medaki, Kanfanar (pro Rovinj), Vodnjan sever, Vodnjan jih a Pula. V Kanfanaru se připojuje rychlostní komunikace od Rijeky (pravé, východní rameno "istrijského ypsilonu"), která bude v nejbližších letech také přestavěna v plnohodnotnou dálnici.

    Nejoblíbenější lokality