Malá skupina ostrůvků a útesů v otevřeném moři mezi ostrovem Lastovo a italským pobřežím. Od Komiži (na ostrově Vis), jejíž je administrativní součástí, je vzdálena 75 km. Představuje vrchol trojúhelníku mezi ostrovem Vis a Lastovo. Skupinku tvoří ostrůvky Palagruža, Kamik od Tramuntane, Kamik od Oštra, Galijula a několik útesů. Největší ostrůvek je Palagruža (0.29 km2).

Palagruža

Břehy ostrůvku Palagruža většinou vystupují strmě z moře a jsou těžko přístupné. Výjimkou jsou dvě zátoky, a to Stara Vlaka na severním břehu a Velo Žalo (také se jí říká "Jižní zlato" (Južno zlato) na jižním břehu s pěknými oblázkovými plážemi. Oblázkové pláže sloužily po staletí rybářským lodím jako kotviště.

Na Palagruže je, zejména v letních měsících, naprosto minimální výskyt vodních srážek. Rostliny proto buď co nejintenzivněji využívají rosy, která je tady vydatná, nebo se situaci přizpůsobují celým svým životním rytmem, a to i úplně opačným. Např. druh keřovitého pryšce ztrácí v létě listy, odpočívá a teprve na podzim, když přichází vláha, ožívá a vyráží nové listy.

Palagruža

Na nejvyšším bodě, 91 m n. m., byl již v r. 1875 postaven maják. Byl to největší maják v východní části Jaderského moře. Za první světové války ho Rakušané zničili, aby nemohl sloužit nepřátelské straně. V r.1923 byl obnoven a je v provozu dodnes. Je chráněnou technickou památkou. Je zde též významná meteorologická stanice. Kromě obsluhy majáku a meterologické stanice nežijí tu žádní stálí obyvatelé. Uvnitř majáku jsou turistům k dispozici dva apartmány, každý pro 4 osoby (viz Majáky).

Na ostrově Palagruža, který byl osídlen již v prehistorické době, se našly četné pozůstatky starého osídlení, z raného středověku pocházejí zbytky kostelíka sv. Michala (Sveti Mihovil).

Vody kolem celé ostrovní skupinky patří v Jaderském moři k nejbohatším lovištím tzv. modré ryby na Jadranu, s úspěchem a ve značném množství se tu loví i tzv. bílé ryby a langusty. Jejich výskyt závisí na ročním období. Při plavbě je však třeba velké opatrnosti, pod hladinou se tu skrývá mnoho útesů a skalisek.

Tzv. Palagružský práh odděluje severní, mělčí část Jadranu od jižní, hluboké části.