Senj

Město a přístav (6 tis. obyv.) při Velebitském průlivu (Velebitski kanal) v zátoce Senjska draga, na pobřeží i na přilehlých svazích. Velebitský průliv a místa při něm nejvíc trpí nejsilnějším větrem jadranského přímoří - bórou (burou). V Senji vane bóra až 200 dní v roce. Bóra vane od průsmyku Vratnik (694 m) v pohoří Velebit. Přitom někdy, zejména v zimě má sílu orkánu. V zimě je Senj proto nejchladnějším místem na Jadranu, ale v létě, na rozdíl od zimy je období v Senji příjemné.

Senj

Senj je východisko významné cesty z pobřeží do chorvatského vnitrozemí přes průsmyk Vratnik 698 m n. m.), tzv. Jozefínské cesty, která je nejrychlejší spojnicí z této části Chorvatského přímoří do Karlovce.

Ze Senje též vychází silnice přes Otočac do Gospiće, která je i dobrým spojením z toho regionu k Plitvickým jezerům.

Obyvatelstvo se věnuje zemědělství, pastevectví, rybářství. Cestovní ruch je zde zatím málo rozvinut a Senj je spíše tranzitním místem, avšak uplatňuje se stále výrazněji jako zajímavý výletní cíl. Kromě toho vznikají v Senji podmínky i pro letní pobyty.

Historie a památky

Senj, hrad Nehaj

Senj pod názvem Senia byl již ve 4. stol př. Kr. významným střediskem ilyrského kmene Liburnů, od přelomu letopočtu důležitým římským opěrným bodem strategického významu. Po zničení Avary další rozkvět až za chorvatských vládců. Pak byl ve vlastnictví knížecího rodu Frankopanů (13. - 15. stol.), uherských králů, od 16. stol. habsburský.

Habsburkové tu na obranu před Turky začali usazovat utečence z Turky obsazeného vnitrozemí, tzv. uskoky (uskok = utečenec) - tematický článek: Uskoci - hrdinové i piráti. Ti pak spolu s místním obyvatelstvem vedli neustálý boj s Turky i s Benátčany. Přepadali turecké opěrné body, benátské osady a galéry, ba odvažovali se za kořistí až do samotných Benátek. Benátčané proto naléhali na Rakousko, aby proti uskokům zakročilo. To však bylo proti rakouským politickým zájmům, takže situace dospěla až k válečnému konfliktu mezi Rakouskem a Benátskou republikou. Podle nakonec uzavřeného míru museli Rakušané uskoky násilím přestěhovat daleko do vnitrozemí a spálit jejich lodě.

Likvidace uskoků přinesla Senji naprostý úpadek. Prvním krokem k opětovnému vzkříšení města bylo vybudování tzv. Jozefínské silnice.

V 15. stol. bylo město významným střediskem hlaholského písemnictví. Na přelomu 15. a 16. stol. byla zde založena významná tiskárna (především hlaholských knih).

Senj, opevnění

Uskocká tradice a památky na uskocké období žijí v Senji dodnes. Jádro města si zachovalo stav z doby největší uskocké slávy, ze 16. stol., a to jak ve struktuře, tak i v zástavbě. Bohužel není staré město v takovém stavu, jaký je běžný na pobřeží v jiných historicky cenných městech. Přispěly k tomu i obrovské škody, které město utrpělo za druhé světové války. V posledních letech se však památky postupně rekonstruují a revitalizují.

Zachovala se tu značná část městského opevnění (13. - 17. stol.) s obrannými věžemi a branami (především Velká brána - Velika vrata), dále krásné barokní náměstí Cilnica se starým frankopanským zámkem, několikrát přestavovaným. Na náměstí Cimiter stojí nejstarší stavba města románská mariánská katedrály (Sveta Marija). V bývalém biskupském paláci (Biskupija) je velmi cenná sbírka sakrálních předmětů - Stálá výstava sakrálního dědictví (Stalna izložba sakralne baštine).

Je tu řada pozoruhodných paláců: Vukasovićů (dnes Městské muzeum - Gradski muzej s hodnotnými exponáty mořeplaveckými, etnografickými aj.), Ferajna, Posedarićů, Daničićů a další.

Středověká tiskárna z 15. stol., dnes muzeum.

Kostel P. Marie na mysu (Sveta Marija od Arta) zvaný též Námořnický (Mornarska crkva) je ze 16. - 18. stol.

Mimo hradby, za Velkou branou, je na dominantním místě mohutný hrad Nehaj (volně přeloženo: Neboj se!) byl postaven uskockým kapitánem Lenkovićem k obraně Senje v renesančním slohu ve druhé polovině 16. stol. na obranu města před Turky.

Turistickou částí Senje je Kalić na jižní straně, kde jsou soustředěny možnosti ubytování v soukromí. V posledních letech byla upravena pro možnosti koupání část přilehlého pobřeží.

Koupání

Pláže jsou kamenité se skalnatými a oblázkovými úseky, schůdky do vody.

Zábava

Velkou atrakcí je Mezinárodní senjský karneval, původně probíhající v zimě, v období masopustu, byl však již před léty přeložen na léto - na druhý srpnový týden. Díky výborné organizaci byl Senj přijat do Sdružení karnevalových měst. Karnevalu se účastní též velký počet skupin z celé Evropy.

V roce 2008 uplynulo 450 let od vybudování monumentálního uskockého hradu Nehaj a toto výročí se oslavilo uspořádáním tzv. Uskockých dnů (Uskočki dani). Pro velký úspěch se akce opakuje i v letošním roce (viz aktualita: Ve městě Senj ožívá tradice uskoků).

Aktualita: Některé kulturní a zábavní akce na Jadranu v roce 2009.

Senj, nábřeží

Ubytování

Hotely, soukromé ubytování (zejména v části Kalić). Kemp Rača je v 9 km vzdálené obci Sveti Juraj (jižně).

Výlety

• průsmyk Vratnik (698 m) - 14 km, kterým prochází jedna z nejdůležitějších spojnic mezi pobřežím a vnitrozemskou oblastí zv. Lika. Je to nejnižší a nejvýznamnější průsmyk přes dinarské pohoří. Často se touto silnicí pokračuje dále do města Otočac a odtud k Plitvickým jezerům. Krásný výhled na okolní hory i na moře. Při silnici u osady Marjorija je klasicistní kaple sv.Michala a studně z r. 1839, pod stěnou této kaple je hrob stavitele této a dalších silnic ve zdejší horské oblasti, J.K.Kneževiće.