Evropská komise v loňském roce schválila zápis dalšího chorvatského výrobku do registru potravin s chráněným označením, a to jako potravina s chráněným zeměpisným označením. Pekařský výrobek zvaný Poljický soparnik (Poljički soparnik, také zeljanik či uljenjak) pochází z území někdejší Poljické republiky, tedy z regionu západně od dolního toku řeky Cetiny v podhůří masívu Mosor.
Soparnik je středodalmatská specialita, mající své kořeny v době tureckého panství na Balkáně. Býval tradičním jídlem chudých, ale dnes je to pokrm, který nesmí chybět na žádné svatbě nebo rodinné oslavě. Podává se ve sváteční dny jako studený předkrm spolu se sýrem a pršutem. Patří do typu výrobků, kterými se na západním Balkáně říká pita.
Pro bližší představu přinášíme stručný recept: z 1 kg hladké mouky se vypracuje těsto zadělané s olivovým olejem, vlažnou vodou a troškou soli. Rozválí se a rozdělí na dva kulaté díly - placky o průměru 80 – 90 cm. Jedna placka se přemístí na kulatou formu a na ní se navrší náplň ze 2 kg mangoldu (zelenina podobná špenátu, v Chorvatsku velmi oblíbená, chorvatsky: blitva), červené cibule, petrželky, oleje, soli a koření. Náplň se překryje druhou placku a okraje se trochu zavinou. Povrch se posype kukuřičnou krupicí, propíchá se vidličkou a dá se péci do peci. Musí být roztopená tak, aby zůstalo značné množství žhavého popela. Ten se zatím odhrne stranou a na dobře očištěné dno se položí kovová forma se soparnikem, která se přikryje dobře přiléhající kovovou poklicí. Na poklici se zpět nahrne žhavý popel ve značné vrstvě. Peče se do zhnědnutí. Pak se povrch pomaže olejem smíchaným s rozetřeným česnekem a je soparnik je připraven ke konzumaci.
Evropská unie rozlišuje tři druhy registrací: "chráněné zeměpisné označení", "chráněné označení původu" a "tradiční zaručená specialita". První dvě jmenované známky zaručují, že se výrobek zcela nebo částečně vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Celkem je na evropském seznamu registrováno přibližně 1 200 výrobků. Seznam (EU database of agricultural products and foods): DOOR.
Chorvatské potraviny s chráněným zeměpisným označením:
- Zagorski puran (Krocan z Chorvatského Záhoří, kraje severně od Záhřebu),
- Pojički soparnik/Poljički zeljanik/Poljički uljenjak (Poljický soparnik),
- Dalmatinski pršut (Dalmatský pršut),
- Drniški pršut (Drnišský pršut, z města Drniš, severovýchodně od Šibeniku)
- Lički kruimpir (Lické brambory, z kraje Lika, pod severovýchodními svahy pohoří Velebit),
- Baranjski kulen (Paprikový salám zvaný kulen v přírodním střevě z kraje Baranja, v severovýchodním Chorvatsku),
- Krčki pršut (Krcký pršut, z ostrova Krku).
Chorvatské potraviny s chráněným zeměpisným označením původu:
- Šoltansko maslinovo ulje (Šoltský olivový olej, z ostrova Šolta),
- Paška janjetina (Pažské jehněčí maso, z ostrova Pag),
- Krčko maslinovo ulje (Krcký olivový olej, z ostrova Krk),
- Istarski pršut (Istrijský pršut, z Istrijského poloostrova),
- Ogulinski kiseli kupus (Ogulinské kyselé zelí, z Ogulinu, jihovýchodně od města Karlovac),
- Ekstra djevičansko maslinovo ulje Cres (Extra panenský olivový olej Cres, z ostrova Cres),
- Neretvanska mandarina (Neretvanská mandarinka, z delty Neretvy).
Zdroj informací:
- Večernji List: www.vecernji.hr
- Ministerstvo zemědělství Chorvatské republiky (Ministarstvo poljoprivrede): www.mps.hr
