Rozhodne se Chorvatsko pro těžbu ropy a plynu v Jadranu?

Chorvatsko... Články ... Aktuality ... Rozhodne se…
Publikováno: 30.10.2015
Kornati
Kornatské ostrovy

Pro nezasvěcené je to trochu překvapení, že by se na Jadranu, kde tráví svoji dovolenou 13 milionů turistů, mohli setkat s těžebními plošinami a tankery převážející vytěženou ropu a plyn.

V lednu letošního roku udělila chorvatská vláda deset licencí na průzkum těžby ropy a plynu v Jaderském moři.  Sedm licencí získalo konsorcium složené z rakouské společnosti OMV a z americké Marathon Oil, dvě byly uděleny domácí společnosti INA, kterou je v rukou chorvatská vlády a maďarské skupiny MOL, a jednu licenci získalo konsorcium tvořené italskou firmou Eni a britskou Medoilgas,  Udělené licence se vztahují na 29 oblastí o rozloze 1 000 až 1 600 km2, osm na severu a 21 na středním a jižním Jadranu. Plyn se předpokládá v severních částech a ropa na jihu, kde je mořské dno hlubší.

Telašćica
Dugi otok, zátoka Telašćica

Licence jsou uděleny na 5 let, smlouvy měly být podepsány na jaře, ale dosud se tak nestalo. Zda k tomu tak opravdu dojde, je velký otazník, protože odpor proti vrtům a ropným plošinám neustále v chorvatské veřejnosti vzrůstá. Hlavním nositelem odporu se stala organizace „SOS Jadranu“, které nechybí odborné argumenty proti těžbě a dosáhla u vládních orgánů řadu zásadních ústupků. Zastánci těžby reprezentovaní státní Agenturou pro uhlovodíky (Agencija za ugljikovodike ) poukazují na to, že díky moderním technologiím těžby jsou rizika případných rizik ropných havárií zanedbatelná. Odpůrci argumentují haváriemi, k nimž při těžbě obou těchto klíčových surovin v moři došlo před poměrně krátkým časem v jiných zemích. Chorvatští ekologové jsou zásadně proti a upozorňují, že těžba ropy může přes všechna opatření poškodit Jadran, a tím i lukrativní cestovní ruch.

A velmi nesouhlasný a hlasitý odpor vyjadřují i Němci, kteří jsou na prvním místě mezi návštěvníky jadranských letovisek. Z Německa, jehož obyvatelstvo patří k ekologicky nejuvědomělejším, zaznívají hlasy nepochopení stanoviska Chorvatů, kteří v současné době mají nejčistší moře v Evropě a díky němu ekonomiky výnosný cestovní ruch. Zřejmě si dostatečně neuvědomují, že těžba ropy a turistika jsou neslučitelné. Ozývají se i milovníci Jadranu z dalších zemí. Mlčí jedině sousední Itálie, kde jsou průzkumné vrty v plném proudu (je jich 1 358). V italské části Jadranu se těží nafta z 38 vrtů a plyn ze 110 vrtů. V Chorvatsku se ropa netěží, pouze plyn z 38 vrtů. Dále je tu v provozu 133 průzkumných vrtů.

Viganj
Viganj, ráj surfařů na poloostrově Pelješac

Ostatně v Jadranu provádějí ropný průzkum i další země, jak Černá Hora, tak Albánie. V Albánii začal průzkum již před řadou let a podle odhadu odborníků jsou zdejší rezervy těchto surovin mimořádně vysoké. Albánie je v exploataci nalezišť v Jadranu zatím nejpokročilejší.

Odborníci pokládají za největší riziko při exploataci nafty její přepravu tankery z ropných plošin. Podle nich půjde celkově v Jadranu o taková přepravovaná množství, že možnost havárií je velmi reálná.

Chorvatská vláda plánovala postupně další mezinárodní výběrová řízení na průzkum těžby ropy a plynu. Veškeré aktivity v tomto směru se však stávají v nejnovější době spornými, a to jednak pro obrovský spontánní odpor chorvatské veřejnosti proti průzkumu a těžbě v Jadranu, jednak pro celosvětové cenové problémy ropy. Díky současným nízkým cenám a obrovským nákladům na průzkum a těžbu ropy se jakékoli podnikání v tomto oboru již ekonomicky nevyplatí. A tak dosavadní vážný zájemce, konsorcium OMW a Marathon Oil přehodnotilo své aktivity a upustilo od průzkumu a těžby ropy a plynu na Jadranu. Vládní Agentuře pro uhlovodíky oznámilo, že smlouvu s chorvatskou vládou neuzavře. Chorvatská vláda také na nátlak Šibenicko-kninské župy zrušila povolení k průzkumu na třech lokalitách v blízkosti Kornatských ostrovů. Doufejme tedy, že ropa z Jadranu není v dohledné době příliš reálná.


Zdroj informací:


Mohlo by vás zajímat