Těsně před vánočními svátky, 21. prosince loňského roku, byla v Knížecím paláci (Knežev dvor) v Dubrovníku otevřena mimořádně zajímavá výstava "Významní mořeplavci Dubrovnické republiky" (Znameniti pomorci Dubrovačke Republike), která bude trvat do konce února.
 Dubrovník |
Výstava je věnována historickým osobnostem předních dubrovnických kapitánů, kteří na svých lodích šířili slávu své domoviny a svou činností přispěli významnou měrou k hospodářskému a kulturnímu rozkvětu Dubrovníka. Mnozí z nich zanechali nesmazatelnou stopu v historii nejen jadranské, ale i středomořské plavby a prosluli i jako úspěšní majitelé lodí, obchodníci, admirálové, obratní politici a diplomaté; působili nejen na dubrovnických lodích, ale i na plavidlech evropských mocností, zejména Španělska, a to i na nejvyšších postech mocného loďstva. Osvědčili se i jako účastníci objevitelských expedic, správci nově objevených zámořských zemí, ale vždy se hrdě hlásili ke svému rodnému Dubrovníku a přispívali k jeho mezinárodnímu věhlasu. Zlatým věkem jejich činnosti bylo 16. a 17. století.
Má se zato, že již ve druhé polovině 14. století sloužilo na dubrovnických lodích více než 2 700 námořníků, zatímco v 16. století, v době, kdy dubrovnické loďstvo patřilo mezi nejúspěšnější flotily na světě, to bylo až kolem 5 000 námořníků. Jim velelo přibližně 250 kapitánů dálkových plaveb, kteří pocházeli z Dubrovníka. Po výrazném útlumu středomořské námořní plavby v polovině 18. století klesl počet námořníků plujících na lodích pod dubrovnickou vlajkou na 2 200.
 Dubrovník, Knížecí palác |
Výstava sleduje jednotlivé etapy rozvoje dubrovnické mořeplavby, která patřila k páteřním ekonomickým odvětvím Dubrovnické republiky a šířila její slávu na všech světových mořích. Významný podíl na těchto úspěších měly některé vynikající osobnosti, jako byl Mate Djurdjević (1329 – 1400), Nikola Sagroević (16. století), Miho Pracat (1522 – 1607), Vice Stjepović-Skočibuha (1534 – 1588), Kristo Martolosić (16. až 17. století, admirál Ohmučević (1672 – 1758), Antun Pugliesi-Ohmučević (1776 – 1820), Jakov Priskić (18. století), Ivan Kaznatić (19. století) a a jiní.
Mezi významnými osobnostmi patří první místo bezesporu lopudskému rodákovi kapitánovi, bankéři, mecenáši a dobrodinci Mihu Pracatovi. Miho pracoval nejprve jako písař na lodi svého strýce. Později získal vlastní loď, s níž plul jako kapitán, a brzy koupil další plavidla. Když mu v dospělém věku zemřel otec, zanechal Miho vlastní mořeplavby a ujal se správy již tehdy nemalého rodinného jmění. Zabýval se především stavbou lodí a bankovnictvím. Získal velký majetek v Gruži a na Lopudu a domohl se ohromného bohatství, které využíval k nejrůznějším humanitárním účelům. Mimo jiné vykupoval z otroctví křesťanské zajatce, které Turci prodávali jako otroky. Též se zasloužil o vybudování několika kostelů na území Dubrovnické republiky.
Právě i významným osobnostem dubrovnické mořeplavby se věnuje nová výstava v Knížecím paláci. Ale přináší i makety a obrazy dubrovnických lodí, od jednodušších na samém začátku až po ty nejmohutnější, které Dubrovník pronajímal válčícím mocnostem a které mu získávaly respekt a obdiv světa i velké bohatství. Na výstavě je zastoupeno i dobové vybavení lodí, jak se vyvíjelo v průběhu staletí, předměty denní potřeby na lodi – důstojníků i mužstva, medaile a vyznamenání, dobové oblečení.
Výstavu doprovází velmi dobře vybavený katalog, který je k dispozici v chorvatštině a v angličtině.
Zdroj informací:
- Turistička zajednica grada Dubrovnika: www.tzdubrovnik.hr/
- Dubrovački vjesnik: www.dubrovacki.hr
