Nová muzeální sbírka Chorvatského hydrografického ústavu ve Splitu

Brač, pláž Zlatni rat v Bolu

Na podzim loňského roku otevřel chorvatský prezident Ivo Josipović specializované muzeum v Chorvatském hydrografickém ústavu ve Splitu, který se nachází v severozápadní části města, v lokalitě Poljud.

Chorvatský hydrografický ústav je specializovaná instituce, která uskutečňuje různé vědecko-výzkumné, rozvojové a odborné aktivity, sledující základní úkol, zajistit bezpečnou plavbu po Jadranu. Mezi základní činnosti ústavu patří: hydrograficko-geodetická měření moře, námořní geodézie, geologický a oceánografický výzkum, hydrograficko-navigační zabezpečení plavby, projektování a vydávání námořních map a námořních publikací. Při této své činnosti spolupracuje ústav s příslušnými mezinárodními odbornými institucemi a ústavy. Svou činností vytváří předpoklady pro bezpečnou dopravu osob i zboží, pro hospodárné využívání moře a podmoří a pro ochranu životního prostředí.

Kornati, Marina Piškera

Hydrografické znalosti o Jadranu byly nezbytnou součástí obecných znalostí národů, které obývaly jeho pobřeží nebo se plavily v jeho vodách. Staří námořníci museli znát nejvýhodnější plavební cesty, průlivy, zátoky, přístavy a kotviště ve zdejším moři. Jejich znalosti spočívaly na ústním podání, na zkušenostech předávaných z generace na generaci, na podrobných znalostech místního obyvatelstva o plavebních a dalších podmínkách pro bezpečnou plavbu.

Výrazný předěl mezi tradičním a moderním pojetí informací pro mořeplavbu znamenalo začátkem 19. století dílo francouzského inženýra hydrografie Beautemps-Beaupréa, který ve službách Napoleona vytvořil námořní atlas východního Jadranu z let 1806 až 1809. Dvousetleté výročí oslavil Chorvatský hydrografický ústav vydáním reprezentativní publikace "Východní Jadran v díle Beautemps-Beaupréa" (více informací: Istočni Jadran u djelu Beautemps-Beaupréa/Eastern Adriatic in the work of Beautemps-Beaupre).

Dugi otok, Sakarun

V první polovině 19. století navázal na Francouzovu významnou činnost Hydrografický ústav rakousko-uherského námořnictva, založený v Terstu. Vydával námořní navigační mapy v různých měřítkách (generální, pobřežní a další), příručky pro plavbu se všemi nezbytnými popisy a údaji, prováděl výzkumné práce z oboru astronomie, meteorologie, oceánografie a geomagnetizmu.

Po rozpadu Rakousko-Uherska pokračoval v hydrografické činnosti v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců jugoslávský Hydrografický ústav, založený v roce 1922, mající několik center: v Tivatu, Dubrovníku a ve Splitu, za druhé světové války ve Hvaru a Visu. V roce 1944 vznikl centrální ústav ve Splitu. Tímto datem začal opravdový vědecký rozvoj hydrografické služby v jednotlivých odborných úsecích Hned od roku 1922 byl tento ústav aktivním členem Mezinárodní hydrografické organizace a získal si ve světě dobré jméno.

Pag

Chorvatský prezident při otevření muzea ocenil činnost hydrografického ústavu, která se opírá o staletou tradici a který v průběhu své historie vyrostl v instituci sledující nejnovější technologické trendy, posiluje jadranskou orientaci Chorvatska a spoluvytváří předpoklady i pro další rozvoj hospodářství Chorvatska.

V muzeální sbírce jsou vystaveny dříve používané nástroje, přístroje, zařízení a další exponáty, které dokládají historii a činnost ústavu. Expozice je rozdělena do pěti celků: hydrografického, oceánografického, kartografického, informativního a vydavatelského. Prezentuje hydrografický ústav jako garanta multidisciplinárního průzkumu Jaderského moře a jako národního koordinátora bezpečnosti jadranské plavby.

Zdroj informací:

• Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury (Ministarstvo mora, prometa i infrastrukture): www.mmpi.hr
• Chorvatský hydrografický ústav (Hrvatski hidrografski institut): www.hhi.hr