Nový objev vraku antické lodi u ostrova Cresu

Téměř u samotné pláže u mysu Tarej na východním pobřeží ostrova Cresu (východně od městečka Cres) byl objeven vrak římské obchodní lodi starý přes 2000 let. Jde o archeologický objev mimořádné důležitosti, protože vrak je velmi zachovalý a rázem se z něj stal jeden z nejvýznamnějších objevů antického plavidla na Jadranu.

Vrak lodi Tihany u ostrova Unije

Jak je vůbec možné, že tato loď dlouhá 15 metrů, která ležela v hloubce 2,5 metru pouhých pár desítek metrů od poměrně rušné oblázkové pláže, unikala tak dlouho pozornosti zvídavých potápěčů i odborníků na podmořskou archeologii? Vysvětlení je prosté: vrak byl dobře překryt nemalou vrstvou písku na mořském dně a teprve nedávno mořské proudy odnesly písek a odkryly bok lodi. Po krátkém průzkumu odborníků byl senzační objev na světě.

Jak prozrazují některé technické prvky typické pro římskou stavbu lodí, jedná se o římskou plachetnici těsně před naším letopočtem. Loď pravděpodobně najela na pobřežní mělčinu, posádka ji zřejmě opustila a loď se později potopila. Je dost obtížné zjistit příčiny zkázy lodi, ale archeologové připomínají, že v roce 49 před naším letopočtem se ve vodách u ostrova Krku odehrála velká námořní bitva v občanské válce mezi Caesarem a Pompeiem a není vyloučeno, že právě v této bitvě mohlo dojít i k potopení nyní objevené lodi.

Nález tohoto antického plavidla je poměrně nový, takže se teprve čeká na podrobný archeologický průzkum, který jistě přinese podrobnosti o jeho zkáze. Vrak bude fotograficky i kartograficky zdokumentován a nakonec opět zasypán, aby se zabránilo jeho poničení, vandalství nebo vyloupení.

Jaderské moře pokládají podmořští archeologové spolu s Egejským mořem za jedno z nejbohatších světových lokalit vraků a pozůstatků antických plavidel. Je to naprosto logické – vždyť právě Jadran představoval hlavní plavební cestu z Říma jako centra impéria do jeho východních provincií (podobněji v tematických článcích: Nejzajímavější potápěčské lokality - vraky a Potápěčské lokality v oblasti Kvarneru).

Zdroj informací:

• Turistička zajednica Primorsko-goranske županije: www.kvarner.hr